Arabská flétna

Arabská loutna

Darbuka

Turecká doholla

Bendír

Tamburína - Riq

Kanun

Prstové činelky

Zvonkohra

Nikdo neví, jak je hudba stará. Člověk se sžil s přírodou natolik, že ji začal imitovat. Byl okouzlen a inspirován zvukem větru, zpěvem ptáků a nespočetnými tóny přírody. Proto se stal hudebníkem a pěvcem.
Arabská hudba vyjadřovala zážitky denního života, vztah k přírodě a ke Stvořiteli. Tím byl Bůh, Slunce nebo jakýkoli předmět, kterému se klaněli, který uctívali. Dá se říci, že první hudba na celém světě byla duchovní a měla podobné počátky. Lidé vnímali zvuky větví a tvary stromů a vymysleli nástroj.
Arabská hudba se začala více specializovat od raného islámu. Co slyšíte z mešity ráno, dopoledne, odpoledne a večer, tomu se říká „athan“ (vyslov anglicky), to je něco mezi zpěvem a čtením. Jsou to určité předepsané stupnice, velmi krásné, a musí se dodržovat.
Postupem času začala přibývat i jiná témata, láska, různé životní situace apod. Vznikaly také nové nástroje, třeba arabská loutna, nai, flétna, kanun, bubny.
Bubny mají všechny národy. Bubnování má každý v sobě, vychází zevnitř. Je to tep srdce, rytmus života, přírody. Původní myšlenkou bylo napodobit vesmírný rytmus.
Časový úsek v historii arabských států od vzniku islámu do dnešního dne se rozděluje do několika etap. První etapa po Mohamedovi byla jednou z nejlepších. Trvala asi 500 let. Vše mělo řád a důležitý vnitřní klid. V těchto podmínkách se začaly vyvíjet další obory. Z té doby jsou známí Arabové, kteří se stali proslulými v medicíně, matematice, astrologii a astronomii. Emír (něco jako prezident) odměňoval vědce a básníky zlatem podle toho, kolik vážila jejich tvorba. Nejenom věda, ale i hudba dosáhla ohromného rozmachu. Nazýváme to Zlatým věkem. V té době byli uznávanými hudebníky a učiteli Musillý otec, Musillý syn a Ziriab.
To pokračovalo do 19. století, kdy se objevili noví významní umělci a hudebníci. V Egyptě a v Sýrii současně proslul Sejid Derwíš Egypťan, který žil jen 36 let a zanechal po sobě obrovskou hudební knihovnu (pozn. derwíš znamená chudý). Stal se duchovním otcem všech skladatelů a muzikantů, kteří přišli po něm. Další etapou byl Egypt a zahrnoval období od konce 19. století do konce 70. let 20. století. Egypt, Libanon a Sýrie.
Hudební arabská věda je velmi odlišná od evropské, obsahuje odlišné prvky, které jsou evropské hudbě neznámé. Jsou to hlavně hudební stupnice a čtvrttóny. Říká se, že arabská hudba původně má 365 stupnic. Jakýkoliv přidaný čtvrttón utvoří novou stupnici.
Arabská hudba je založena na stupnicích a umění je kombinovat podle toho, jak se k sobě hodí. Je třeba získat zkušenosti, které z těchto stupnic jsou příbuzné a které ne. Tím se řídí skladatel, hudebník a zpěvák. Klasická arabská hudba, klasická píseň nemá jednu stupnici (to jen ojediněle), ale má minimálně dvě, tři, záleží na délce písně. Důležité je umět přestoupit z jedné do druhé a vědět, která ladí s předcházející stupnicí.